Interpret:

Ador Dorath

Album:

Symbols

Kde jsou ty hranice sobectví 
člověk snad není jen zvrácená hmota 
není jen zvířetem, 
co pudově bez rozmyslu po všem co chce, 
svou ruku vztahuje. 
Snad ještě neztrácíme vzájemně 
k sobě víru v sobě zahledění. 
Bez soucitu, odcizení 
Tvoříme si každý vlastní klec 
Životy plynou jak oblaka oblohou 
Na každém je, zvolit si způsob 
Mraky co zmohutní, proletí, zmizí 
Jednou se oddělí, podruhé splynou 
Narozdíl od nich však člověk má volbu. 
Být tím, co získává na úkor ostatních? 


Kde ztratila se rovnost vůči svědomí. 
Proč člověk chová se tak, 
jak nechce sám, 
aby ostatní k němu se měli. 


Pro lásku k sobě? 
Pro své pohodlí? 
Jen pro své dobro, 
bez výčitek svědomí 
Uspokojit ambice zabít v sobě lidství. 


Vztahuji ruce a volám 
Když už po sedmé vstávám, 
z prachu poté co mě srazil přítel.